"L’idée que l’islam serait une « faith de laïcs » relève d’une vulgate du dogme musulman selon laquelle l’autorité religieuse serait une capacité exclusivement divine". L'islam sunnite possède une construction institutionnelle, autour de la spot centrale occupée par l'imam. Ils assurent la course de la prière et parfois aussi la prédication[285]. Selon la canon islamique, la prière à la mosquée doit être dirigé par un imam.
Le chiisme sert de catalyseur et de porte d’entrée à de multiples influences qui vont ensuite imprégner l’islam parfois dans son intégralité[fifty two]. » D'autres influences, chrétiennes, juives, polythéistes, ont pu être repérées dans ses obligations ou dans leurs formes[fifty three].
Islámské právo je souborem Bohem zjevených pravidel, které musí zbožný muslim dodržovat, má-li řádně plnit své náboženské povinnosti. Svou platnost a legitimitu šaría odvozuje od svého božského původu – je manifestací vůle Všemohoucího, nezávisí na autoritě jakéhokoli pozemského zákonodárce nebo jednotlivce. Islámské právo je stejně jako Korán nestvořené.[56]
Pojem islámského práva je abstrakce. Neexistuje obecné islámské právo. Tento pojem se inherentně může dost výrazně lišit podle toho, zda jde o právo sunnitské nebo šíitské, a pokud jde o převládající právo sunnitské, najdeme rozdílné názory nejen mezi jednotlivými právními školami, ale rozdílné názory na řešení některých otázek existují i v rámci těchto škol.[fifty nine]
Jews and Christians ended up assigned a Particular position as communities possessing scriptures and ended up called the “people today of your guide” (
Carte de la distribution mondiale des musulmans, exprimée en pourcentage dans chaque pays. Données du Pew exploration.
[70] Během půstu se mají věřící také vyvarovat neshod, násilí, neslušných řečí a pohlavního styku. Člověk se má během dne chovat bohabojně a má konat dobro. Součástí ramadánu jsou noční rodinné slavnosti. V současných poměrech je dodržování půstu všemi obyvateli nemožné vzhledem k chodu hospodářství a bezpečnosti státu.[seventy one]
Demonstrace radikálních muslimů v Sydney, „Připravte o hlavu každého, kdo uráží proroka“ Mezi objekty kritiky patří mj. morální stránka proroka Mohameda, a to jak v jeho veřejném, tak i osobním životě.
Věřící v mešitě v Istanbulu v Turecku Představuje hlavní, každodenní povinnost muslima. Jako pokorný, čistě bohabojný projev nemůže být spojována se snahou vyprosit si od Boha cokoliv jiného než správné vedení. Prosebnou modlitbu, bližší křesťanskému pojetí, islám označuje time periodínem du'á. Ta je projevem čistě soukromým a není vázána žádnými předpisy. Závaznou povinnost vůči Bohu představuje pouze modlitba salát, kterou je třeba provádět podle tradice a bez ohledu na místo a národnost věřících vždy pouze v arabštině.
The period of Islamic conquests and empire developing marks the primary stage from the growth of Islam as being a religion. Islam’s important egalitarianism inside the Neighborhood with the faithful and its Formal discrimination in opposition to the followers of other religions check here gained fast converts.
Pour certains auteurs musulmans des premiers siècles de l'islam, principalement alides, le Coran a été falsifié par le pouvoir des premiers califes[210]. La croyance chiite dans un Coran complet [Take note 36] sauvegardé par Ali et rapporté à la fin des temps est majoritaire jusqu'au Xe siècle, day à laquelle les chiites ont « été contraints » d'adopter la Edition officielle sunnite pour des raisons aussi bien doctrinales, politiques (prise du pouvoir par des chiites)[211] qu'historiques (« établissement définitif des dogmes et de l'orthodoxie islamiques » qui ne peuvent moreover être remis en result in)[212].
V sunnitském islámu představují čtyři zmíněné mazhaby již několik století obecným konsensem přijímanou pluralitu pravd v rámci jediné ortodoxie. Rozdíly mezi jednotlivými školami a nejednotnost názorů uvnitř jednotlivých škol mají původ jednak v uplatňování svobodného úsudku jednotlivých učenců, dále v místním zvykovém právu a lokálních právních tradicích a doktrínách, významné jsou i rozdílné metody práce s právními prameny resp. názory na to, co pramenem práva je, co není a jaká je hierarchie těchto pramenů.[61]
Tento amorfní happy islámského fashionableího myšlení zahrnuje koncepci muslimských učenců, který od osmdesátých Enable 19. století přemýšleli nad možnostmi reformy islámského práva a kvalitativní posunu v koránské exegezi.
Muslimové nepovažují Mohameda za zakladatele nového náboženství, ale za obnovitele původní monoteistické víry Adama, Noeho, Abraháma, Mojžíše, Ježíše i dalších proroků islámu. Podle islámské tradice židé a křesťané zkreslili zjevení daná Bohem skrze proroky, a to buď změnou textu, nesprávnou interpretací nebo obojím.[121][122] Přesto je islám od křesťanství i judaismu zásadně odlišný. Každý Mohamedův následovník se musí v první řadvertě podvolit Bohu a jeho vůli. V rámci toho se hlásá naprostý fatalismus, takže každý krok lidské bytosti je předurčen Bohem a vše, co se stane, je jeho dílem (to má velký vliv na lidskou motivaci a na absenci individuality).